Opravou chyby je specifický postup definovaný v § 36 zákona č. 256/2013 Sb. (katastrální zákon). Smyslem opravy chyby je zajištění souladu mezi stavem evidovaným v katastru a listinami založenými ve sbírce listin, tedy odstranění rozporu mezi jednotlivými částmi katastrálního operátu. Institut opravy chyby obecně neslouží k napravení nesouladu zápisů v katastru s faktickým právním stavem. Za chybu v katastru je považován zápis údajů provedený v rozporu s předloženou listinou, výsledkem zeměměřické činnosti nebo výsledky zjišťování průběhu hranic při obnově katastrálního operátu.

Zřejmý omyl

V řízení o opravě chyby je rozsah přezkumné činnosti katastrálního úřadu značně omezený. Omezuje se jen na zjištění rozporu mezi evidovaným stavem o obsahem listin, které mu byly v minulosti předloženy. Aby mohla být oprava provedena, musí být zjištěna existence zřejmého omylu. Ten je charakteristický tím, že je způsoben pochybením pracovníka katastru a je jednoznačně zjistitelný. Katastrální úřad nemůže při opravě chyby řešit sporné právní otázky.

Příklad č. 1:

Katastrálnímu úřadu je předložen návrh na vklad s kupní smlouvou. Z návrhu i smlouvy vyplývá, že vlastnictví k pozemku nabývají dva kupující – první podíl 3/4 a druhý 1/4. Katastrální úřad však provede zápis tak, že každému z nových vlastníků zapíše podíl 1/2. Toto pochybení je zřejmým omylem a bude tedy řešeno opravou chyby.

Příklad č. 2:

Katastrálnímu úřadu je předložen návrh na vklad s kupní smlouvou. Z ní vyplývá, že kupující nabývá do vlastnictví byt spolu s podílem na bytovém domě a pozemku pod ním. Prodávající ale po čase zjistí, že stále vlastní podíl na pozemku, který tvoří prostranství před bytovým domem. Tento podíl měl být rovněž převeden na nového vlastníka bytu, jedná se o jednoznačné opomenutí. Nejedná se ale o případ, který by bylo možné řešit opravou chyby. Zápis v katastru odpovídá listinám, které byly předloženy. Situaci je třeba řešit další smlouvou a návrhem na vklad.

Další případy, které nelze řešit opravou chyby

Další důležitou otázkou také je, jak daleko do minulosti lze opravou chyby zasáhnout. Katastr nemovitostí vznikl k 1.1.1993. Současně byl za operát katastru ustanovením § 29 zákona č. 344/1992 Sb. prohlášen i operát předchozí evidence, tj. evidence nemovitostí. Ta byla zřízena k 1.4.1964 a její operát postupně vznikal v následujících letech. Mezi evidencí nemovitostí a předchozí Jednotnou evidencí půdy (JEP) a pozemkovým katastrem však neexistuje přímá návaznost. Nelze proto opravovat chybu, která vznikla před založením evidence nemovitostí, byť by se jinak jednalo o zřejmý omyl.

Opravou chyby rovněž nelze řešit případy, kdy byl chybný zápis překryt jiným zápisem, který už chybu nevykazuje. Spočívá-li chyba v zápisu vlastnického práva a tento zápis byl překryt zápisem vlastnického práva následujícího vlastníka, jedná se o spor o vlastnictví, který náleží do kompetence soudů. Katastrální úřad je pouze evidenční a není oprávněn rozhodovat o tom, komu náleží vlastnické právo.

Chyba vzniklá nepřesností při měření nebo zobrazení v katastrální mapě

Specifickým případem jsou chyby technického charakteru vzniklé při měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě nebo výpočtech výměry parcel. Aby se jednalo o případ podléhající opravě, musí být překročeny mezní odchylky dané vyhláškou č. 357/2013 Sb. (katastrální vyhláška (mezním odchylkám se věnuje článek o přesnosti katastrální mapy).

Provedení této opravy upřesňuje § 44 odst. 3 katastrální vyhlášky. Musí být předložen:

• geometrický plán pro opravu chybného geometrického a polohového určení a
• prohlášení vlastníků dotčených nemovitostí, že hranici neměnili, není sporná ani nebyla zpochybněna

Podpisy na prohlášení musí být úředně ověřeny. To není nutné, pokud autorizovaný zeměměřický inženýr na prohlášení potvrdí, že vlastníci před ním prohlášení podepsali. V takovém případě však musí v prohlášení uvést i čísla průkazů totožnosti vlastníků. Lze využít formulář prohlášení o chybném geometrickém a polohovém určení.

Tímto postupem nelze napravovat každý nesoulad mezi katastrální mapou a skutečností v terénu. Pokud je příčinou reálná změna stavu v terénu (např. postavení plotů mimo původní vyšetřenou hranici, změna průběhu komunikace apod.), je nutné tento nesoulad řešit předložením příslušných listin.

Zahájení řízení o opravě chyby

Katastrální úřad zahajuje řízení o opravě chyby na návrh vlastníka nebo jiného oprávněného (např. zástavního věřitele, oprávněného z věcného břemene apod.), nebo z moci úřední, pokud chybu zjistí sám.

Návrh na opravu chyby je podáním podle § 37  zákona č. 500/2004 Sb. (správní řád). Je třeba v něm uvést zejména:

• jméno, příjmení, adresu pobytu, datum narození a podpis,
• jaký údaj katastru je chybný (s uvedením katastrálního území a parcelního čísla pozemku),
• jaký údaj je správný, popř. podle jaké listiny byl zapsán.

K podání návrhu na opravu je možné využít formulář Návrh na opravu chyby v katastrálním operátu. V případě příkladu č. 1 výše by se uvedlo:

Průběh řízení

Katastrální úřad do 30 dnů od podání návrhu oznámí vlastníkům a jiným oprávněným provedení opravy, popř. tomu, kdo návrh podal, že oprava nebyla provedena. V případě provedení opravy je v oznámení uvedeno, jaké konkrétní údaje byly opraveny a na jakém podkladě. Obdobně postupuje katastrální úřad i v případě, že opravu provedl z moci úřední. Každý z účastníků může do 30 dnů od doručení oznámení podat s provedením nebo neprovedením opravy nesouhlas. Dnem podání nesouhlasu je zahájeno správní řízení.

Ve správním řízení katastrální úřad postupuje podle správního řádu:

• oznámí všem vlastníkům a oprávněným z dalších věcných práv, kteří mohou být opravou dotčeni, že bylo zahájeno správní řízení a že mohou nahlížet do spisu a podávat důkazy
• shromažďuje podklady a znovu prošetřuje stav s ohledem na podaný nesouhlas
• oznámí účastníkům, že se před vydáním rozhodnutí mohou seznámit s podklady pro rozhodnutí

Řízení je završeno vydáním rozhodnutí. Katastrální úřad v něm buď vyhoví, nebo nevyhoví podanému nesouhlasu. Dále uvede:

• na základě jakého ustanovení právního předpisu rozhodl,
• důvody, které ho k rozhodnutí vedly,
• úvahy, kterými se řídil při hodnocení důkazů a výkladu předpisů,
• jak se vypořádal s námitkami účastníků,
• poučení o možnosti odvolání.

Rozhodnutí se doručuje všem účastníkům do vlastních rukou. Odvolání je možné podat do 15 dnů od doručení rozhodnutí. Odvolání se podává k místně příslušnému zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu prostřednictvím katastrálního úřadu, který rozhodnutí vydal.

Odvolání proti rozhodnutí ve věci opravy chyby

Zeměměřický a katastrální inspektorát rozhoduje ve věci jako odvolací orgán. Přezkoumává formální i věcnou správnost rozhodnutí katastrálního úřadu i dodržení zákonnosti postupu v celém řízení. Svým rozhodnutím potom může rozhodnutí katastrálního úřadu potvrdit, změnit, nebo zrušit a věc mu vrátit k novému projednání. V případě potvrzení nebo změny rozhodnutí katastrálního úřadu řízení po nabytí právní moci končí. Není možné se dále odvolat. Rozhodnutí zeměměřického a katastrálního úřadu je možné napadnout správní žalobou. V prvním stupni jsou pro podání správní žaloby příslušné krajské soudy.

HLAVNÍ BODY:

• opravou chyby v katastru se napravuje stav mezi předloženou listinou a evidovaným stavem
  
• při opravě musí být prokázán zřejmý omyl, nebo chyba technického charakteru při měření nebo zobrazení
  
• opravou nelze řešit jakýkoli nevyhovující stav nebo rozpor s reálným stavem
• řízení o opravě zahajuje katastrální úřad na návrh vlastníka nebo z úřední moci