Pokud vlastník pozemku neví, kde se nachází jeho hranice v terénu, popř. existují o poloze hranice pochybnosti, má možnost nechat si hranici vytyčit. Vytyčení je službou, kterou provádí živnostníci a společnosti podnikající v oboru zeměměřických činností s využitím podkladů, které jim poskytne katastrální úřad. Úkolem vytyčovatele je za účasti vlastníků nalézt nejpravděpodobnější průběh hranice v terénu. Samotným vytyčením nedochází k žádné změně v katastru. Typickým případem, kdy je vhodné nechat si vytyčit hranici, může být například stavba oplocení, stavba budovy v určité vzdálenosti od hranice apod.

Průběh vytyčení

Vytyčení hranice je poměrně podrobně popsáno v § 87 až 90 vyhlášky č. 357/2013 Sb. (katastrální vyhláška). Poté, co si vytyčovatel s objednatelem vyjasní, která hranice má být vytyčena, musí projít následujícím postupem:

1. Vytyčovatel si vyžádá podklady od katastrálního úřadu. Základním podkladem je vždy katastrální mapa, která obsahuje souřadnice lomových bodů hranic. Nejedná se však o jediný podklad. Dále je třeba využít zejména dokumentaci, kterou daná hranice vznikla, tj. zejména geometrické plány, výsledky dřívějšího mapování, popř. i grafické podklady dřívějších evidencí. Vytyčovatel v této fázi provede vyhodnocení podkladů s ohledem na jejich využitelnost a přesnost.
2. Vytyčovatel písemnou pozvánkou přizve k seznámení s vytyčenou hranicí všechny dotčené vlastníky. Pozvánka musí být doručena s předstihem minimálně 7 dnů. Vytyčovatel má právo vstupovat na pozemky nejen ve vlastnictví objednatele, ale i na ostatní pozemky, je-li to potřebné.
3. Na místě proběhne samotné vytyčení. Na základě podkladů vytyčovatel provede přenesení souřadnic bodů do terénu. Je třeba vyhodnotit, zda vytyčenou hranici lze ztotožnit s existující rozhradou (tj. např. plotem, zdí, terénní hranou, okrajem zpevněné plochy, krajem lesa apod.; Pozn.: pojem rozhrady je objasněn v § 1024 až 1028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Je třeba si uvědomit, že hranice jsou v katastru určeny s určitou přesností pohybující se v řádu desítek centimetrů až po metry. Pokud se v mezích této přesnosti nachází rozhrada, měla by být označena za hranici. Pouhé označení vytyčených bodů v terénu bez vyhodnocení vztahu se stávající rozhradou je neodborný postup. Obecně může dojít i k případu, že v terénu existující rozhrada není hranicí pozemku, ale takový výsledek musí vytyčovatelem odůvodněn a musí k tomu existovat podklady.
4. Proběhne označení hranice. Nové označení se provede osazením plastového znaku, v tvrdém povrchu hřebem, popř. jiným vhodným trvalým způsobem. Pokud by označení bránilo využití pozemku, nebo hrozí jeho zničení při následné stavební činnosti, lze hranici označit jen dočasně, nejčastěji dřevěným kolíkem nebo trubkou. Dočasně se rovněž označí body hranice v případě, že některý vlastníků vyjádří s vytyčením nesouhlas. V případě, že za hranici je označena existující pevná rozhrada, lze lomový bod označit pouze barvou, popř. ho ponechat bez označení.
   
5. O vytyčení je sepsán protokol. Podpisem protokolu vlastníci potvrzují to, že byli seznámeni s vytyčenou hranicí. Dále má každý vlastník právo vyjádřit se v protokolu k výsledku vytyčení. Tato možnost je zachována i pro nepřítomné vlastníky, kteří mohou své námitky vznést do 10 dnů od vlastního jednání. Dokumentace o vytyčení (tedy vytyčovací náčrt a protokol) podléhá ověření autorizovaným zeměměřickým inženýrem. Vytyčovatel je následně povinen předat stejnopis vytyčovací dokumentace objednateli do 30 dnů a kopii doručit vlastníkům dotčených pozemků. Do 90 dnů potom musí kopii předat katastrálnímu úřadu k založení do dokumentace. Katastrální úřad na základě doručené dokumentace o vytyčení neprovádí změny hranic pozemků v katastrální mapě. Pouze doplní značky trvalé stabilizace na vytyčených bodech, není-li z protokolu zřejmý nesouhlas vlastníků s vytyčenou hranicí.

A co dál?

Pokud je vytyčení úspěšně provedeno, jsou výsledkem stabilizované body hranice pozemků. V případě, že vlastníci na označené hranici shodují, je vhodné dále využít institut zpřesnění. Zpřesněním dojde k zanesení odsouhlasené hranice do katastrální mapy, kde bude nadále evidována s nejvyšší možnou přesností a v podobě, v jaké byla vytyčena a označena v terénu. Ke zpřesnění je nutné katastrálnímu úřadu předložit:

• geometrický plán pro průběh vytyčené hranice pozemků (blíže o geometrických plánech v samostatném článku)
• souhlasné prohlášení o shodě na průběhu hranice (zpravidla je sepsáno vyhotovitelem geometrického plánu, popř. je možné využít formulář Souhlasné prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků s úředně ověřenými podpisy)
• ohlášení změny údajů o pozemku (lze využít formulář Ohlášení zpřesněného geometrického a polohového určení pozemků)

Katastrální úřad provede zápis ve formě záznamového řízení, tj. správní poplatek se nehradí.

Možná úskalí při vytyčení hranic

Jak už bylo výše zmíněno, zcela zásadní je, aby vytyčovatel správně vyhodnotil podklady a vztah vytyčených bodů k existujícím rozhradám. Vytyčení nemůže být prostým přenesením souřadnic z katastrální mapy na zemský povrch. Je třeba vzít do úvahy přesnost geometrického a polohového určení hranic v katastru a již existující označení v terénu. Pokud v terénu existuje jednoznačná rozhrada (typicky plot) nacházející se v mezích přesnosti podle katastru, jsou možné dva závěry. Prvním je, že tato rozhrada je ztotožněna s hranicí. Druhým závěrem je, že tato rozhrada není hranicí. V takovém případě však musí vytyčovatel tento výsledek zdůvodnit s odkazem na podklady, na základě nichž k němu dospěl. Pokud by vycházel pouze ze souřadnic bodů v platné katastrální mapě, jednalo by se o neodborný postup.

V ideálním případě se vlastníci na vytyčené hranici shodnou, popř. si ji následně i zpřesní. Co ale dělat v situaci, kdy na hranici ani po provedení vytyčení nepanuje shoda? Je třeba si uvědomit, že vytyčení je pouze služba mající za cíl pomoci vlastníkům v nalezení nejpravděpodobnějšího průběhu hranice. Nejedná se o definitivní právně závazné stanovení hranice. Vytyčovatel nedisponuje pravomocí hranici stanovit. A rovněž touto pravomocí nedisponuje ani katastrální úřad, jehož role je pouze evidenční. V případě sporu je oprávněn o hranici rozhodnout pouze soud v občanskoprávním řízením. V zájmu vlastníků by proto mělo být nalezení shody.

HLAVNÍ BODY:

• vytyčení je službou, jejímž cílem je nalezení nejpravděpodobnějšího průběhu hranice v terénu
  
• povinností vytyčovatele je přizvat všechny dotčené vlastníky a po skončení vytyčení jim doručit kopii vytyčovací dokumentace
  
• pro správné vytyčení je klíčové vyhodnocení podkladů a vztahu k existujícím rozhradám
  
• v případě sporu je o hranici oprávněn rozhodnout pouze soud